Pracovní úraz či nemoc z povolání jsou nepříjemností pro obě strany – pro zaměstnavatele i pro zaměstnance.
V případě zaměstnanců jde primárně o způsobené zdravotní problémy, sekundárně pak o ohrožení stabilního příjmu a celkovou kvalitu života, který po úraze či nemoci následuje.
Z pohledu zaměstnavatele jde o celou řadu nepříjemností a povinností, které s sebou taková událost přináší. Jaké povinnosti má zaměstnavatel v případě, že k něčemu takovému dojde?
!! Pamatujte, že úraz a nemoc jsou dvě rozdílné věci !!
Pracovním úrazem se myslí poškození zdraví zaměstnance, v horším případě jeho smrt. Pro nárok na odškodnění pracovního úrazu k němu musí dojít při plnění pracovního úkolu či v přímé souvislosti s jejím výkonem, a to nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.
Nemocí z povolání je myšlena nemoc, k jejímuž vzniku vedly chemické, fyzikální, biologické nebo jiné škodlivé vlivy, které na zaměstnance působí při výkonu povolání.
V případě pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen:
Mimo jiné je také zaměstnavatel povinen vést knihu úrazů, ve které budou evidovány veškeré úrazy s potřebnými detaily (iniciály zaměstnance, přesný čas vzniku úrazu, činnost, při které k němu došlo, zasažené části těla, druh úrazu atd.).
Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen vydat kopii daného zápisu v knize úrazů.
V případě, že pracovní neschopnost spojená s úrazem je delší než tři dny, je zaměstnavatel povinen vést a vyhotovit veškerou potřebnou dokumentaci, která se úrazů týká, a to do pěti dnů.
V případě, že dojde v léčbě a hospitalizaci k jakýmkoliv změnám, je zaměstnavatel opět povinen informovat příslušné úřady.
Zaměstnavatel je povinen po celou dobu pracovní neschopnosti vyplácet zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku, která se vypočítá odečtením náhrady mzdy a dávek nemocenského od průměrného výdělku zaměstnance.
V případě uznání invalidity a po skončení pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku, která se vypočítá odečtením dosahovaného výdělku a invalidního důchodu od průměrného výdělku.
Pokud došlo při pracovním úrazu ke škodám na majetku, je zaměstnavatel současně povinen uhradit i tyto. Jde například o škody na obuvi a oděvech, zavazadlech nebo elektronice.
Seznam stanovený nařízením vlády jasně určuje, které nemoci lze klasifikovat jako nemoc z povolání. Součástí tohoto seznamu jsou i podmínky, za kterých musí nemoc vzniknout, aby měl zaměstnanec nárok na odškodnění.
V průběhu nemoci z povolání je zaměstnavatel povinen doplácet zaměstnanci rozdíl mezi dávkou nemocenského a průměrnou mzdou. Současně mohou zaměstnanci požadovat proplacení nákladů na léčbu, které nehradí zdravotní pojišťovna.
V případě, že se zaměstnanec nemůže vrátit k původnímu výkonu práce, je zaměstnavatel povinen přeřadit ho k vhodné práci, jejíhož výkonu bude poškozený schopen.
V případě, že pro zaměstnance zaměstnavatel takové místo nenajde, může pracovní poměr rozvázat. Avšak stejně jako u přeřazení k jiné práci, je zaměstnavatel povinen dorovnávat rozdíl mezi průměrnou mzdou, kterou zaměstnanec před nemocí pobíral, a novou mzdou. Stejně tak je tomu i v případě, kdy je zaměstnanci přiznán invalidní důchod.
Od 1.1.2021 došlo k valorizaci ve výši 7,1 %. Průměrný výdělek, který je rozhodný pro výpočet náhrady mzdy, se tak zvýšil o 7,1 %.
Jste-li zaměstnavatel, mrkněte se na záznam vysílání na téma nejčastějších chyb zaměstnavatelů zde: www.chybyzamestnavatelu.cz