Začátek podnikání – nejčastější otázky

Jaké příjmy se nemusí danit?

Od daně z příjmu jsou osvobozeny tzv. příležitostné příjmy a to do souhrnné částky 30 tis./rok. Příležitostnými příjmy jsou:

• Příjmy z náhodné činnosti (sousedské výpomoci, pronájem movitých věcí apod.)
• Jednorázové příjmy z činností (třeba i podnikatelského charakteru), na které nemáme živnostenské oprávnění
• Příjmy ze drobné zemědělské činnosti (prodej vlastní úrody, činnost včelařů aj.)

DOPLNĚNÍ: příjmy z prodeje vlastních věcí (občanského majetku), bez ohledu na limity, nejsou vůbec předmětem zdanění. Jsou to situace, kdy prodávám svůj vlastní automobil, starou televizi, telefon aj.

Kdy je má činnost již podnikání / kdy si musím založit živnost?

Začínající podnikatelé často řeší situaci, kdy nejsou zcela přesně schopni zvolit okamžik, kdy tzv. ‚zoficiálnit‘ svou činnost. Typicky se to stává při přípravě nějakého projektu, při rozjíždění podnikání při škole či zaměstnání apod.

V tomto směru bohužel nelze závazně určit hranici, kdy se má činnost stává podnikáním. Jdou totiž proti sobě dvě věci. Pokud dělám soustavnou činnost za účelem dosažení zisku, splňuji definici podnikání. Zároveň je nepochybně mým právem, činit přípravné (zkušební) kroky teoreticky směřující k podnikání, což však ještě neznamená, že nakonec podnikat skutečně budu.

Okamžikem, kdy svou činnost proměním v podnikání by měl v každém případě být nejpozději den, kdy zahájím přímé kroky směřující k monetizaci mé činnosti, tzn. kdy začnu svůj produkt/službu ‚prodávat‘.

Vedlejší činnost – podnikání při zaměstnání, studiu aj.

V určitých případech může být mé podnikání tzv. vedlejší činností. Nejčastějšími případy jsou souběh podnikání se zaměstnáním, studiem, mateřstvím nebo různými formami důchodu. Kompletní výčet těchto případů je dlouhý, proto se jím v tomto článku nebudeme zabývat. My se nyní pojďme podívat, co podnikání na ‚vedlejší činnost‘ obnáší.

Je důležité zdůraznit, že podnikatelé podnikající na ‚vedlejší činnost‘ mají z administrativního hlediska zcela shodné povinnosti, jako všichni ostatní podnikatelé. Téměř jedinou hmatatelnou úlevou je, že při vedlejší činnosti není podnikatel povinen odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění ve standardní výši. V prvním roce podnikání nemusí odvádět zálohy žádné a v následujícím roce budu platit zálohy na sociálním pojištění podle příjmů z předchozího roku, zálohy na zdravotní pojištění nemusím platit vůbec. Pozor však, aby nedošlo k nedorozumění. Nepovinnost platit zálohy neznamená, že mé příjmy jsou osvobozeny. Z příjmů na ‚vedlejší činnost‘ odvádím pojistné v poměrné výši. Bonusem je, že příjmy do tzv. rozhodné částky (cca 70 tis.) jsou osvobozeny od sociálního pojištění (nikoli však od zdravotního).

Zjednodušeně lze tedy říci, že podnikatelé při vedlejší činnosti mají určité úlevy v oblasti hrazení sociálního a zdravotního pojištění. Neznamená to však, že jsou od něj osvobozeny.

POZOR! Nezapomeňte, že při zahájení činnosti (i vedlejší) jste povinni se standardně přihlásit na okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Pro uplatnění výhod ‚vedlejší činnosti‘ budete muset doložit splnění podmínek (potvrzení o studiu, zaměstnání apod.).

Klíčové body:

• příjmy z příležitostné činnosti do 30 tis. / rok jsou osvobozeny od daně
• osvobození od daně se nevztahuje na příjmy z pravidelné činnosti či z činností na které mám živnost
• pokud provozuji soustavnou činnost a obdržím za ni úplatu, jde o podnikání a je třeba provést příslušné kroky (živnost, nahlášení na pojišťovně, úřadech aj.)
• při vedlejší činnosti mám určité úlevy při hrazení sociálního a zdravotního pojištění, musím však být řádně přihlášen a plnit veškeré ostatní povinnosti jako běžný podnikatel